Historie dentální hygieny sahá až do starověkého Říma. Ale ani Arabský svět nebyl pozadu. Kvůli svaté knize korán, která striktně zakazovala poškozování těla, byla do značné míry omezena chirurgie. Více byla podporována prevence a ústní hygiena. Dle zápisků Avicenna bylo běžné čištění zubů a takzvaný scaling (odstraňovaní zubního kamene, které je dnes považováno za nedílnou součást preventivní péče o chrup). K trhání (nebo spíše tahání) docházelo pouze u viklajících se zubů.
První zmínky o profesi dentální hygienistky se objevily už v roce 1907. Americký zubní lékař Alfred Civilion Fones zaškolil ve své soukromé ambulanci první dentální hygienistku v USA. O šest let později založil Fones v Bridgeportu první školu pro dentální hygienistky na světě. V roce 1923 se obor dentální hygiena rozšířil také do Evropy, konkrétně do Norska. Poté v roce 1954 následovala Velká Británie a o více než dekádu později také Nizozemsko nebo například Švédsko. Za kolébku dentální hygieny v Evropě se však se svým rozvinutým vzdělávacím systémem v tomto směru považuje Švýcarsko, kde byla první škola pro hygienistky založena v roce 1973. Zajímavostí je, že na Slovensku byla výuka pro dentální hygienistky zahájena v roce 1992, tedy o čtyři roky dříve než v Česku. Jednalo se o nástavbové studium, které bylo později nahrazeno studiem vysokoškolským.